Myšlení a úvahy o jednotlivých slovech se u každého z nás odvíjejí podle toho, jak smýšlíme o životě. Pokud jste volnomyšlenkář, který věří v absolutní štěstí, které by měl zažít každý z nás, budete o tomto slově uvažovat ve smyslu abstraktním. Bude to pro Vás spíše pocit než místo. Takový pocit, který je ojedinělý a máte ho s lidmi, kteří jsou Vám blízcí. A je jedno, jestli se zrovna nacházíte na přátelském zápase na fotbalovém hřišti, u moře se svou rodinou nebo doma u nedělního oběda.
Pokud jste osoba, co vnímá svět v číslech, nevěří na zázraky a pro vše máte naprosto racionální vysvětlení, bude pro Vás domov zajisté místem, kde máte uvedené trvalé bydliště. Dáte spíš na hmotnou představivost, která Vám umožní si domov ve své mysli zrealizovat jako byt či dům, dveře s pevným zámkem a vyčištěnou koupelnou. Ale i taková představa je správná.
Doma je doma
Vracíte se z práce na víkend ke svým rodičům. Míjíte svou základní školu, míjíte dům své nejlepší kamarádky, míjíte místa, kde jste vyrůstala. Najednou to ve Vás všechno začne vzbuzovat jakýsi pocit smutné nostalgie, o kterém vlastně v danou chvíli ani tolik nepřemýšlíte. Pohled na Vaše rodné město Vás dožene k slzám. Uvědomíte si, že Vaše doma je teď jinde a i přes to byste se sem ráda vrátila. Opouštět své rodné město je pro většinu lidí vždy těžké. Necháváte být místo, kde se z Vás stal dospělý člověk, zažili jste zde možná i svou první lásku, oslavili jste tu náležitě své osmnácté narozeniny. Je jasné, že tohle město bude mít navždy ve vašem srdci a mysli své speciální místo, které budete chránit a vnímat jinak než ta ostatní.
Domov ve Vás mohou vzbuzovat i staří známí, se kterými jste vyrůstali na stejné vesnici a i přes to, že teď většina z nich už bydlí úplně někde jinde, stále se s nimi cítíte jako doma.
